Nejhorší je nevědět
Nejhorší je nevědět, ano je to to nejehorší, když nevíte co bude dál a někdo vám vtlouká do hlavy, že něco nějak je a vy neustále věříte, že to není pravda, chcete tomu věřit, protože se bojíte toho náhlého skoku do neznáma. Já se ho bojím a taky se bojím toho, že ten boj se kterým jsem celkem nedávno začala bude muset zase počkat, protože mi někdo udřízl tu cestu k cíli. Nikdo není povinen mi pomáhat, ale to neznamená, že to nepotřebuji, nepomáhejte mi, ale uvědomte si, že to neznamená, že to zvládnu. Cítím ten pocit. Pocit když jste nad propastí a zbývá vám jen maličká poslední síla a vy cítíte, že i ta ubívá, jasně máte šanci , poslední šanci, ale
Aktualizace 24.5.2007-smíšené pocity, nevím jak se cítím, cítím jen sílu toho pocitu o kterém nevím kam ho zařadit a atk nezařazuji a čekám, nechápu vůbec nic z toho světa co je kole, spousta změn a já uprostřed toho chaosu čekám až někdo přijde až někdo přijde, chytí mě za ruku a vytáhne z toho všeho. Najednou ten svůj život nepoznávám, je jiný. Změnilo se v něm úplně všechno a to jediné co jsem ve svém životě chtěla uchovat, zmizelo taky a pořád se to někde oběvuje a dává mi malinkatou naději, že se to vrátí a já věřím a doufám, ale pak si říkám: "Mám opravdu čekat? Není to jen iluze nějaké krásy."Ale ne , není. Budu čekat dál a doufat, že můj život alespoň tím získá trochu ze své původní podoby a tak budu moct zase navázat a jít spokojeně dál.
Komentáře
Přehled komentářů
Slově je to dobrý, ale jinakk to je na nic- tedy to popisuje.
znova
(Holenek, 23. 5. 2007 23:02)
Píšu ještě jednou, protože se ten dopis někde ztratil. Zase jsem četl, píšeš hezky, ale čím dál, tím smutněji a záhadněji. Pro koho píšeš? Ten kdo tě nezná, neví o kom to je, neví za co bojuješ, aneví nic. A jestli píšeš jen pro sebe, víc se trápíš, protože napíšeš o svých neštěstích, pak si to čteš a ujišťuješ se že to tak opravdu je.
Tak ti chci napsat. Když má člověk pocit, že má poslední šanci, má ještě mnoho šancí před sebou. A když si pak myslí, že tahle je opravdu poslední, ma zase další spoustu jiných šancí. Když si myslíme, že už nemáme sílu, máma síly za dva. A když stojíme nad propastí, najednou zjistíme, že propast je celkem mělká, že jí můžeme překročit a za ní kvete louka a svítí slunce. Jdeme dál, až dojdeme k další propasti a tu už překročíme mnohem snadněji. A než dojdeme k té úplně poslední, která překročit opravdu nejde, to už budeme hodně starý a na to máme ještě spoustu času. Píšeš, že teprve nedávno jsi začala za něco bojovat a není to okamžik, kdy jsi začala být čím dál víc smutnější? Zkus se vrátit do okamžiku, než ten boj začal a začni bojovat znova a třeba jinak.
A ty Dohody taky raději ještě odlož. Pořád v tom listuju, něco si z toho vyberu, ale je to těžký. Máme-li málo těch, kteří nám vyhovují a začneme se chovat jinak. můžeme přijít i o to málo a zůstat úplně sami. Začneme druhým připadat ne jako hloupí, ale jako jiní. A toho se mnozí obávají a raději se vyhýbají. Já to znám i bez dohod. Vezměme si z nich zatím snad jen to, abychom dělali vše nejlépe, jak dovedeme a snad to, abychom nebrali nic osobně. Tu knížku odložim a za čas se k ní třeba vrátim. Neznamená to ale, že si o ní nemůžeme povídat.
Buď optimističtější, veselejší a zase napiš. Dobře se to čte a donutí to člověka reagovat.
O sobě ti napíšu něco v e-mailu, tady to čte moc lidí. Ale stejně se mi líbí, že si píšeme jako dva úplně cizí lidé a tak se můžeme bez předsudků jeden druhému i svěřit. Kdybychom se znali víc, nebo se setkali, měli bychom asi víc zábran.
Vydrž a zase něco napiš. JH
CO se stalo?
(Holenek, 23. 5. 2007 22:32)napsal jsem ti dlouhý dopis a v komentářích se neobjevil? Napíšu ho ještě jednou, ale až zítra.
eště
(Holenek, 23. 5. 2007 22:29)Máš taky možná problémy se svým klukem. Chtěla bys, aby byl jiný než je. Aby byl přesne takový jakého chceš. Není to taky horší od doby, kdy jsi začala za něco bojovat? Zkus se vrátit a uvážit to. A měj se JH
pár slov k tomu
(terka, 24. 5. 2007 7:48)